Nycticorax - oddílová výprava Silůvky

V pátek 16:41 jsme se sešli v Kuřimi na nádraží. Bylo nás asi dvacet dětí a 6 vedoucích. Jeli jsme dvěma vlaky asi 43 minut. Cestou se nestalo nic moc zásadního, jen Jenckovi spadlo mléko a vylilo se.

Když jsme dojeli, dostali jsme za úkol zjistit, kudy se jde na Sokolovnu. Po zeptání se

náhodné kolemjdoucí a chvilce pátrání jsme Sokolovnu našli.

Dali jsme si večeři, nachystali spinkání a měli volný program. Někdo si házel míčem, někdo se houpal na kruzích, někdo lezl na tyče a jiní přeskakovali žíněnky. Asi po hodině a půl nás poslali

vedoucí spát, ale skoro všichni lvovlci šli s Matym chystat program na zítřejší výlet.

Všem kromě Matyho byla docela zima, a tak jsme trochu litovali, že jsme šli. Ale i přesto jsme program nachystali a výlet jsme došli. Na nádraží jsme našli hodiny a do Sokolovny jsme se vrátily asi v jednu, promrzlí jak tučňáci.

Myslím si, že další den se dětem výlet líbil. Cestou se stalo nečekané: zjevil se Kejbl, Skarab spadl do potoka (jen po kotníky) a přelet sovy nad hlavama. Když jsme došli, postavili nám vedoucí opičí dráhu. Potom byla večeře a šli jsme spáti. Další den nás probudili vedoucí, dali jsme si snídani a šli hrát hru. Rozdělili nás na 3 skupiny a dali nám úkoly typu „Kde bydlel Petr Kadlec?“ Nebo „Natočte video jak…“ a my šli do města a plnily je. Takový typ her miluju, takže za mě pecka. Jak jsme došli na klubovnu, dali nám oběd, douklízeli jsme klubovnu a jeli jsme domů.

Cestou se nic moc zajímavého nestalo a takhle bych to zakončil. Sbohem a Štěteček.

Johny