Výprava z Humpolce do Horní Cerkve

Byl teplý, slunný podvečer, pátek 8. září a delegace kuřimských skautů a skautek se vydává na odpočinkový třicetikilometrový pochod. Po příchodu posledního mladého muže nasedají na vlak do Humpolce, z nějž se již pěšky vydávají zkontrolovat kvalitu a teplotu vody v hornocerekevském lomu. Jsou vybaveni jídlem, plachtami a batohy, občas i odpovídajícími počty účastníků.

Hned první ráno výpravy si vyzkoušeli prostocviky obohacené o špejlovou synchronizaci se svými partnery, kolem poledne již shybovali na Křemešníku a k večeru dorazili do míst, kde stává náš tábor. Po večeři a kontrole, že místní lesy dosud nejsou zcela vykáceny, se někteří odebrali do říše snů, zatímco jiní si ještě pár hodin pokoušeli přivodit infarkt při sledování ohňostrojů.
Třetího dne skauti a skautky sestoupili do lomu, a ti, kteří ještě měli sílu (a plavky), se přesvědčili, že voda je nepřekvapivě studená, mokrá a příznačně průzračná.

Ve zpátečním transportu (čti vlaku) se pokusili dojíst alespoň fazole v konzervě, čehož všichni (až na jednu výjimku) zanechali poté, co se jakýmsi záhadným působením jevu zvaného gravitace dostal kostkový cukr do jedné z nich. Závěrem všeho jsme se na kuřimském nádraží rozloučili a odebrali se každý do své měkké, čisté a teplé postele.

Houston